Napsali o mě v Rakovnických novinách.
Někdejší Váchův žák kreslil pro Dikobraz. Na nedávné modelářské výstavě na rakovnické radnici jsme si mohli všimnout kreslených barevných karikatur a vtipů Karla Bláhy z rakovnické Fojtikovy ulice. Řadě Rakovničanů toto jméno v souvislosti s výtvarnem nic neřiká, a přece je tento nadaný výtvarník zaměstnaný v „Rakoně" už po léta úspěšným účastnikem zahraničnich soutěži karikaturistů v Marostici, v Záhřebu, v Turecku.
Kreslíř Karel Blaha má pracovnu v panelákovém bytě. Dvaačtyřicetiletý rodák z Mutějovic chodil jako školák na hodiny kresleni k rakovnickému malíři Vladimiru Váchovi. Po neúspěšném pokusu o přijetí ke studiu výtvarného oboru na keramické školen Bechyni odchází Blaha do učeni v rakovnickém Tosu, kde absolvuje čtyřletý obor pro seřizovače strojů zakončený maturitou. Nyní je už desátý rok zaměstnán jako operátor velína při výrobě pracích prostředků.
Karel Bláha začal kreslit vtipy a karikatury ve volných chvilích v zaměstnání jako relaxaci. Uveřejňovat je začal v tehedejšich novinách Rozvoj v roce 1986. Když odešel redaktor, na kterého měl kontakt, začal dodavat své věci do Dikobrazu. Obstát tam bylo velmi těžké, ale Karlovi se to podařilo. Postupné se chytal i v dalších periodikách Podobraz, Expres magazin a jinde. Za svůj oprav-dový start pokládá Bláha rok 1990. úspěšně se rozjel, ale přišly rodinné trable, rozpadlo se mu manželství, a jak to bývá. ve válkách múzy mlči. Od minulého roku se už zase konsoliduje a postupně dochází na realizaci nápadů, které měl už dlouho v šuplíku. Udělal kalendář pro firmu Šarlinger, reklamní věci pro Edisona. navázal kontakt se vzkříšeným Dikobrazem, kresli pro Sport i Stadion, chtěl by udělat samostatnou autorskou výstavu v Rakovniku. Přejít na dráhu svobodného povolání však Blaha nechce. „Byla by to křeč sháněl kšefty, čekat, co bude. Já si kreslím pro zábavu, těším se na každý nový obrázek, nosim v hlavě nápad tak dlouho, až je to ono." Své obrázky karikatury sportovců i kreslené Bláhovy vbpy nejsou ani trochu bláhové. Fotbalista Jan Koller (původně ze Smetanovy Lhoty) v podáni Karla Bláhy (původně z Mutějovic). vtipy, krajiny a veduty i portréty dělá Karel Blaha jako pérovky tuši a temperou, dostinovává barevnými tužkami.
Obdivuje klasiky malířství Rembrandt ho stále okouzluje jak dilem, tak i vlastnim životním přiběhem. Vzory pro jeho tvorbu jsou však žijici češti kreslíři jako Kerles a Jiří Winter - Neprakta. Za absolutní jedničku v tomto oboru poklládá Adolfa Borna. S Bláhovými obrázky se ke škodě věci nesetká-váme příliš často. Přitom jeho ocenění vypovidaji o nesporných kvalitách. Pro soutěž Aidin Dogan v Turecku posílá každý autor čtyři své práce. Vybírá se ze 750 kreslířů a Karel Blaha bývá mezi nimi.
Zdeněk Radvan
